Ohlédnutí za páteční premiérou

Taneční divadlo Mimi Fortunae oslavilo, myslím že bujaře a důstojně zároveň, 25. výročí od svého založení.

Kytici, vystoupení podle Erbenovy předlohy jsme uvedli v pátek 4. 3. premiérově na scéně Divadla Bolka Polívky. Diváky jsme potěšili, a možná i překvapili, našim výběrem šestice ztvárněných básní - vzniklo sugestivní, tanečně­dramatické představení, snad i malinko hororové. Diváci se ale i smáli, například našim kouzelným čarodějkám.

Teď už se to snad prozradit smí:

• mírně hororová Svatební košile s překvapivě ztvárněným sborem umrlců v originálních kostýmech snad na počátek trochu vyděsila,
  
  
• Polednice pojetím zajisté překvapila, baletní ztvárnění zrození dítěte mne osobně původni i dost zaskočilo a, jako ve filmu Bolkem Polívkou, i naším tanečníkem ztvárněná Polednice je prostě dokonalá,
  
  
• Vrba snad lehce poděsila, ale i zjemnila celé představení, a zakomponovaný čarodějnický výstup rozhodně pobavil;
  
  
• druhou trojici balad zahájil, již v předpremiéře uvedený, Štědrý večer, vskutku originálně, metodou dělení scény světlem, ztvárňující vidiny a realitu,
  
  
• Dceřina kletba je na samostatnou kapitolu o baletu (a to nedám, sorry),
  
  
• a finální Vodník v záři barevných reflektorů mohl, dle mého názoru, uchvátit víc než ono populární filmové zpracování.

Vůbec si troufnu tvrdit, že známé filmové zpracování získalo v našem pojetí těžkou konkurenci. Obdiv přicházel nejen od přátel, ale i od zcela neznámých lidí. Jak jinak si vysvětlit třeba situaci, kdy ke mně před divadlem přistoupil mladík s napomádovanými vlasy, a dostal mne strohou větou: "Teda, musím uznat, že je to fakt dobrý..."

Už se těším na videozáznam a fotografie.
A samozřejmně na reprízu v Praze Na zábradlí. Už jsem musel několika lidem vysvětlovat, že to není "apríl", skutečně hrajeme 1. dubna v Praze, to není aprílový žertík.
RKN