sobota 31. března 2012

Tanec, tanec... 2012

S jistým překvapením (příjemným překvapením!) musím konstatovat, že se Taneční divadlo Mimi Fortunae dnes zúčastnilo "KRAJSKÉ POSTUPOVÉ PŘEHLÍDKY SCÉNICKÉHO TANCE MLÁDEŽE A DOSPĚLÝCH TANEC, TANEC… 2012" za kraje Vysočina a Jihomoravský kraj, konané v Městském divadle Žďár nad Sáza­vou. A domů jsme se vraceli s jednou ze čtyř nominací na celostátní přehlídku. Tedy s oceněním nejvyšším, jakého se nám mohlo v krajském kole dostat.
Vsuvka: Jak mi bylo vysvětleno, nominace není automatickou účastí na celostátním kole, neboť když se náhodou v daném roce sejde ze všech postupových přehlídek příliš mnoho nominací, musí kdesi na celostátní úrovni proběhnout "předselekce", a to nám malinko hrozí... To jen, aby snad z nominace nevzniklo zklamání, tak raději uvádím i tuto skeptickou poznámku!
Naše divadlo přihlásilo do soutěže 3 choreografie: Jsme si rovni! (upravený Tanec s chlebem), Dceřina kletba a Moravský podzim (Opilecký tanec), tedy reálně jsou všechny tři choreografie nikoliv samostatné kusy extra stvořené pro scénickou přehlídku, ale upravené verze, které naši milí diváci shlédli jako součást zpracování šesti balad Kytice od Karla Jaromíra Erbena. Z nich postupuje choreografie Jsme si rovni!

Ale dál nebudu psát o nás, ale o ostatních soutěžících: celkem se soutěže zúčastnilo 18 choreografií od 7 (tímto počtem si nejsem jist) různých tanečních uskupení. A jako bych byl porotcem, i já byl osloven dalšími nominovanými: choreografií Nirvána a choreografií s dlouhým názvem: Vertikální plány, Dvoubarevná fuga, inspirace obrazy Františka Kupky. Poslední nominovanou choreografii, Hudba z Javoru, jsem neviděl (neb jsem se podílel právě na přípravách v šatně), nemohu k ní tedy nic říct.
Ale jak říkám, zbylé dvě nominované choreografie mne oslovily, a to natolik, že jsem po návratu domů i na internetu vyhledal zobrazení oněch dvou Kupkových obrazů (jsou vyobrazeny ve stejném pořadí jako v názvu choreografie), abych si "doplnil další úhel pohledu".

RKN

pátek 23. března 2012

Brontosauří bál (fotodokumentace)

Jak jsem zmiňoval, na brontosauřím bále jsem sice letos nebyl, ale už mne kolegyňka zaslala fotografie ze zákulisí, "schválené ke zveřejnění"...
RKN

čtvrtek 22. března 2012

Ať žijí Boleradice

Jak jste si mohli přečíst v našem plánu vystoupení, v minulém týdnu jsme byli k vidění na dvou místech:
  • Pátek 16. 3. 2012 "Bažina bál", tradiční bál pořádaný Instruktory Brno a ZČ HB Orchis, KC Sýpka, Brno-Medlánky

  • Sobota 17. 3. 2012 Boleradice (hostování u Divadelního spolku Boleradice) - KYTICE
    (dvojpředstavení !!! 16:00 a 19:30)

První akce jsem se neúčastnil, těžko tedy mohu napsat objektivní komentář, tak jen roztomilé hodnocení, které jsem zaslechl v sobotu v šatně: "Ti brontosauři jsou skvělí, oni se umí vždycky bavit, ať jim je 15 nebo 40."

K akci druhé: udělal jsem chybu, že jsem nesepsal povídání hned po návratu do Brna, nabitý emocemi, jenže utahaný (takže doma padnul do postele).
Když se o formulaci textu pokouším teď, nějak mne nechce popadnout "múza", tak jen v odrážkách:
  • V Boleradicích mají v přestavěné Orlovně krásný sál, prostorný, a když ten domeček vidíte zvenčí (viz foto nahoře), není vůbec zřejmé, co se může skrývat uvnitř.
  • Jak se sluší na vesnici ve vinařském kraji, uvítání bylo příjemné, nad sklenkou jejich "Divadelního vína".
  • Potlesk nasvědčoval tomu, že se naše představení líbilo, a to i to odpolední, i to večerní (kdy si nás diváci opakovaně "vytleskali" na další úklonu).
  • Odehrát naše tanečně / pohybově náročné představení dvakrát za sebou byl pořádný "záběr", ale zhostili jsme se toho bez úrazu či čehokoliv takového, myslím, že únavu sice cítili všichni herci, ale nikdo ji nikde nedal najevo.
  • Prostě to bylo bezva, i když obě představení začala se skluzem (diváci se na představení sjíždí z okolních vesnic a podvakráte nedojel autobus včas), takže jsme krásné Boleradice opouštěli skoro před půlnocí.
  • A shodli jsme se na tom, že se na toto krásné místo rádi znovu vrátíme s dalším vystoupením.
RKN

čtvrtek 8. března 2012

Když se řekne MIMI FORTUNAE

Napsali o nás:

Když se řekne MIMI FORTUNAE
Svoje oficiální sídlo mají na Merhautově ulici, ke zkouškám využívají iprostory na Lesné. Se svými představeními vystupovali v Anglii, Francii, Holandsku, Indii, Jordánsku, Německu, Rakousku, na Slovensku, v USA a samozřejmě v České republice. Taneční divadlo MIMI FORTUNAE vzniklo jako soubor historických tanců. Zlom v jeho tvorbě přišel v letech 1987–88, kdy se v tehdejším Československu začal znovu objevovat moderní balet a kdy se souborem začala pracovat řada světově známých pedagogů a umělců (Bruno Genty, David Appel, Tonia Shimin, Sandi Combest). Výsledkem byla představení moderního scénického tance, s nimiž divadlo dobývá scény nejen České republiky, a to i v podobě soutěžních vavřínů.
Název taneční divadlo není samoúčelný. Snahou tvůrců a členů souboru je vyprávět příběhy nebo evokovat nálady. K vyjádření myšlenky používá nejen taneční pohyb, ale také projev mimický a stále častěji i hlasy tanečníkům herců a zpěváků, které jsou již nejen doprovodem pohybu jejich těl, ale nositelem příběhu.
Umělecký profil Tanečního divadla MIMI FORTUNAE tvoří především současný scénický tanec v podobě celovečerních projektů nebo kratších choreografií a divadelní projekty se slovem, tancem i zpěvem. Na repertoáru však jsou imystické taneční obrazy, taneční legrácky a parodie, historické divadlo, užívající pohyb i mluvené slovo a originální předtančení pro slavnostní příležitosti.
Vedoucí choreografka souboru Hana Smičková-Látalová je od roku 2000 vedena v almanachu Who is who (v ČR)? mezi osobnostmi kultury a umění. Je nositelkou Ceny za choreografii v oboru profesionální choreografie ČR a SR. Její Slova byla vybrána do galavečera mezinárodní choreografické soutěže Prix Volinine na Nové scéně v Praze a byla uváděna mimo jiné na Festivalu evropského umění v New Delhi, v Indii. Choreografie k inscenaci Balady osmrti byla v roce 1999 zařazena mezi devět nejlepších tanečních inscenací v České republice a na Slovensku. V roce 2008 choreografie Já získala ocenění taneční přehlídky Tanec, Tanec 2008 a rovněž II. cenu na International Jazz Dance Open Festival, Pardubice. V roce 2011 oslavilo divadlo 25. narozeniny premiérou Kytice podle básní Karla Jaromíra Erbena.
Pro svou nepodbízivou diváckost si divadlo získalo pevné místo na české umělecké scéně a široká veřejnost se může s jeho jménem a tvorbou setkávat na scénách i v televizi. Kytici mohou brněnští diváci shlédnout i letos buď v bezbariérovém divadle Barka v Králově Poli nebo na romantické scéně na baště hradu Špilberku.


Jiří Povolný, Severník, Informační bulletin městské části Brno-sever, číslo 3 roku 2012