Reportáž z Noci divadel

Předesílám, že jde skutečně o "syrové poznámky" psané on-line v průběhu večera:
Nečekané množství diváků (přiznám se, že mne zaskočila ta skupina diváků čekajících před areálem Zbrojovky, protože jsem měl obavu, že případní zájemci o divadlo vyrazí jen na "zvučnější jména" někam do středu města a my zůstaneme opomenuti) mne poněkud zaskočilo, ale naštěstí se do tréninkového sálu všichni vešli...
Zdánlivě bez ladu a skladu (paní ředitelka vskutku volila program částečně dle momentálního nápadu) jsme sice fungovali dle harmonogramu, zkoušeli jsme tance, které budou na programu v nejbližší době (ukázka z Polednice, Dvorský tanec), ale i pohybové interakce dle Marthy Moore: Post Modern Dance, jak jsem to pro změnu "ochutnali" my loni v Jablonci nad Nisou...
Chvílemi se diváky dařilo zapojit...
Například všechny do dýchací rozcvičky.
V 19:00 se samozřejmě sálem rozezněl mohutný potlesk, tak jako na osmdesáti dalších místech v republice - diváci nám už za naše snažení zatleskali několikrát během té hodiny od svého příchodu, ale společný potlesk v 19:00 byl vskutku bouřlivý...
Pak se chvíli vyprávělo, diváci se bavili našimi historkami z cest...
Načež následovalo kompletní provedení Vrby z Kytice, v kostýmech, jen bez nalíčení a pod zářivkami, jinak šlo o plné provedení balady.
Diváci si pod vedením Romana Gengely ozkoušeli vizualizaci jednoduché pohádky o zakletém princi, čarodějnici, princezně, větru, ohni a vodě.
Divákům se pak ještě nechtělo domů, byť už odbila osmá hodina, takže jsme ještě přidali tance z pásma Všichni lázenští muži, a pak už následovalo neformální posezení s diváky nad sklenkou vína a s drobným občerstvením.

Shrnutí:
Nálada výborná, sál kupodivu krom 15 tanečníků pojal víc než pětadvacet hostů a "nepraskl" (přitom, když se občas sejde všech víc než dvacet členů divadla, je nám prostor malý), a nikdo jistě nelitoval, že přišel.

RKN